A do třetice F.E.A.R. Ano, už je to stereotypní jako prostředí v jedničce, ale zkrátka to takhle nějak vyšlo. Sliboval jsem vám variabilitu v postech, ano. Jenže jistě mi dáte za pravdu, že je lepší psát recenze her ihned po dohrání a nečekat, protože v takových případech k recenzi už nikdy nedojde. Plus snad tyto recenze her oceníte a nemuselo se tu taky objevit vůbec nic. Navíc už nám toho zase tak moc nezbývá, F.E.A.R. 2 recenzi vám určitě přinesu a dojmy z F.E.A.R. Combat máte tady někde v rámečku, ano – správně zbývá už nám jen zrecenzovat druhý díl a dáme si od toho na chvíli pokoj :). Také se říká do třetice všeho dobrého, ale i zlého. Pro Perseus Mandate (nadále PM) platí spíš to druhé. Díky předchozí recenzi víte, že i PM si vzali na paškál TimeGate Studios a rovněž byste měli vědět, že PM schytával mírně nadprůměrná hodnocení? Já vám dám odpověď na to zda oprávněně. Na pozadí všech dílů F.E.A.R. byl příběh, který byl sice lehce zmatený, ale byl to příběh a PM není výjimkou. Po vzoru např. Opposing Force se zde tentokrát nezhošťujete role hlavního hrdiny z jedničky či datadisku Extraction Point, nýbrž jiného vojáka z jiného týmu F.E.A.R. (nutno dodat, že taky nemluví). Příběh se odvíjí paralelně s příběhem prvního dílu a datadisku EX a dokonce i narazíte na známé lokace, ale to automaticky neznamená kladné body navíc. Vaším úkolem je vniknout do Armachamu a zjistit, co znamená projekt Perseus, o kterém jsme mohli něco zaslechnout i v prvním díle. Bohužel to neznamená nějaké lepší vyjasnění okolností třeba i těch v pozadí, připomíná to scénář seriálu Ztraceni, z kterého nejsou moudří ani samotní scénáristé, nebo takový pocit hra vyvolává. Alespoň můžete lehce uvažovat, jak to vlastně je a že ono DNA třeba věští něco mnohem víc. Možná by z toho byl zajímavý seriál či film. Ono je to vesměs jedno, když se zaměříte jen na pravý F.E.A.R. od Monolith.

Zní to zajímavě a intro pořádně navnadí, ale pak se všechno tak nějak vytratí. Kdyby tak byl PM modifikací, byla by to jistě hodně ceněná věc, ale takhle. Nejvíc mě právě šokuje, že když se takhle TimeGate dobře poprali s EX, proč najednou tohle. Vytratila se téměř veškerá atmosféra, je to až příliš lineární, AI otupěla, opět se vrátilo stereotypní prostředí a je to klišé… Nejhorší na tom všem je, že to je nuda. Nedivím se nikomu, kdo po pár hodinách hraní hru odložil, protože to je vážně únavné a nezajímavé. Je to takový důkaz, jak udělat z FPSkového hitu nadprůměrnou, klidně neváhám použít i tohle slovo, slátaninu. Já patřím mezi ty, co přeci jenom hráli dál a že bych toho litoval se říct nedá, ale nebavil jsem se. A to je na hrách nejdůležitější. Sice je tu pár momentů, nebo lokací, které jsou zajímavé, jenže to nestačí. Když jsem rozebíral akčnost v EX, tak jsem nečekal, co bude tohle. Na Almu a děsivé momenty nenarazíte prakticky vůbec, jen jednou jedinkrát jsem se opravdu leknul, což teda jako považovat za něco, co by se hodilo do kladů, nedá.

Je to zkrátka pouhá střílečka, která se odehrává v prostředí hitovky z roku 2005 a vynechává to, co dělalo F.E.A.R. unikátní věcí, která se zapsala krvavým písmem do knihy legendárních her. Už žádné procházení děsivých prázdných místností, jen od bitvy k bitvě. Což by možná ani tak moc nevadilo, tak by se to holt bralo tak, že tvůrci pojali průchod hrou jinou osobou více akčně. Jenže bitvy postrádají onu skvělou dynamiku a zabíjet už vás moc bavit nebude a to ani kdybyste předchozí hry nehráli a PM byl váš první zářez. Taky nechápu nastavení obtížnosti, hry většinou hraju na medium, ale tady jsem měl jít rozhodně výš. Protivníci jsou vážně tupější než v předchozích dílech. Obtížnost se zvyšuje jen v případech, kdy se přidá na kvantitě tužších verzí nepřátel a to mi teda jako dobrý krok nepřijde a naopak dochází k frustraci. Střílíte a střílíte, ke konci hry se i trochu navztekáte, protože místo toho, aby se vymyslel nějaký dech beroucí konec, tak vás zkrátka jen čeká střílení a odlet vrtulníkem. A navíc, abyste tedy si náhodou nemysleli, že to není konec, tak vám to dají vývojáři najevo i tím, že se zredukuje počet lékárniček, o které jste před tím celou dobu téměř zakopávali. Je tu i něco jako menší boss, kterého jsem jenom zničil tak, že jsem mu pod nohy naházel všechny miny, granáty a dorazil částicovým kanónem. Normálně jsem stále umíral a umíral a přišlo mi to opravdu postavené na hlavu. Je to tedy zkrátka nevyvážené, zatímco na začátku si klepete na čelo, jaký to jsou telata, ke konci se navztekáte, kolik těch telat je a jak se chovají.

What is fear?

Fear is an emotional response to threats and danger. It is a basic survival mechanism occurring in response to a specific stimulus, such as pain or the threat of pain. Psychologists John B. Watson, Robert Plutchik, and Paul Ekman have suggested that fear is one of a small set of basic or innate emotions. This set also includes such emotions as joy, sadness, and anger. Fear should be distinguished from the related emotional state of anxiety, which typically occurs without any external threat. Additionally, fear is related to the specific behaviors of escape and avoidance, whereas anxiety is the result of threats which are perceived to be uncontrollable or unavoidable.(ponechávám v angličtině, jsem taky trošku líný překládat :), převzato z Wikipedie) Nejvíce mě z toho všeho zaujala spojení ke konci – Fear of death a Death from fear :).

Na hře vždycky bylo nejlepší setkávání s Almou a Fettelem. Fettela uvidíte jen na pár okamžiků ke konci a Almu vesměs vůbec, ani se nemusíte bát hlášek “unknown origin”, protože to ve většině případů nic neznamená. Pojďme se tedy zaměřit na prostředí. Hra je tentokrát až ošklivě lineární, zkrátka to nedělá dobře, prostě jenom jdete dopředu a rubete a rubete. Prostředí je docela stereotypní a na exteriéry opět vesměs nenarazíte, čekají vás kanály, kanceláře, metro, podzemní kryt a to je vesměs vše, kdybychom se aspoň podívali na ten ostrov, o kterém se ve hře mluví. Navíc se objevíme v lokacích, ve kterých jsme už jednou byli v předchozích dílech, jak už jsem na začátku zmínil jedná se o paralelní vyprávění hry, takže zkrátka uvidíte, co se dělo v tu dobu, kdy jste spadli s vrtulníkem na jiném místě. Je to lehce zajímavé, ale spíš to vypadá jako by si chtěli TimeGate, co nejvíc ušetřít práci na novém prostředí. To tedy souvisí i s délkou hry, na kterou vám klidně stačí jenom jeden večer a možná půl druhého, což je tentokrát trošku více nedostačující než před tím, na druhou stranu jsem byl rád, že to skončilo. Takže mínus to není, ale za cenu, za jakou se to i v dnešní době prodává rozhodně nebrat! A to platí i pro fanoušky F.E.A.R., maximálně si počkat až to bude někde ke stáhnutí za směšnou částku, nebo jako příloha u časopisu. A nijak to neomlouvá fakt, že ke hraní není potřeba vlastnit původní hru.

Move, move!

https://www.youtube.com/watch?v=2dmM0Wnu6O0

Podívejme se tedy na novinky, které datadisk přinesl. Ty jsou vesměs žádné a spíš jsou to negativní novinky a vrácení se zpět ke starým věcem. Hned v menu narazíte na bonusové mise, které se vám ale zpřístupní až po dohrání. Opravdu není o co stát, nebo proč kvůli tomu hru dohrát. Rozhodně nepočítejte, že se odehrávají v původním příběhu a jsou to takové nadstavby. Jedná se o skirmishe ve třech lokacích – nemocnice, nádvoří a kanceláře. V průběhu těchto misí nemůžete ukládat a jde o to zabít všechny nepřátele a přežít. V každé části to máte jinak ztížené, např. v aréně musíte zabít určitý počet nepřátel a pak teprve vám spadne z nebe lékárnička a nějaké ty náboje. V poslední misi pak nemáte lékárničky vůbec – jen boostery. Při splnění těchto misí se vám objeví čas, jak dlouho vám to trvalo a vy je můžete procházet do zlbnutí, což taky postrádá svůj smysl. Pokud na ně nedopatřením při náhodném dohrání hry zapomenete, nemusíte vůbec litovat. Radši pojďme dál. Baterka má tentokrát větší výdrž, na začátku mě to štvalo, protože kvůli tomu utrpí už tak špatná atmosféra. Stejně není důvod ji používat, ke konci jsem to sice i na chvíli ocenil, ale rozhodně to měli nechat, ale to by bylo tak to nejmenší, co by mi vadilo. Opět dojde i na kooperaci s týmem, pardon, že jsem použil slovo kooperace, protože ta to fakt není. Jsou stejně tupí jako nepřátelé a na začátku stejně musíte všechno vyřídit sami, schválně jsem chvíli čekal, jestli se o nepřátele postarají. Omyl, střelba zněla neustále, ale mrtvoly žádné. Potěší ale to, že v jedné části hry můžete tyto velice cenné spolubojovníky zabít a to prosím mi stačila jedna rána z kulometu. Nepřátel je víc a aby vás náhodou nezranili svou tupostí, tak se hlavně na začátku všude válí lékárničky a zároveň i velice brzo narazíte na granátomet. Nechápu, proč hned na začátku. Tím tedy jsme narazili na nové zbraně. Kromě granátometu, je to takový bleskomet, který teda na svou povahu je až příliš slabá zbraň a s nedostatkem nábojů, nemá ji cenu používat. Pak je to lepší verze kulometu s pořádnou optikou, která je ale zbarvená do červena (noční vidění). Tahle nová zbraň se mi líbila a využíval jsem jí asi nejvíce. No a nezapomínejme na nové nepřátelé, to je hlavně nová skupina – tzv. Nightcrawlers a ani nezapomínáme na nadpřirozenou složku nepřátel. Ti jsou sice docela slabí, ale nepříjemní, hlavně kvůli jejich zvuku, ale neleknete se kvůli nim, protože vždycky skoro uvidíte, kdy na ně dojde. Obohatil se i multiplayer a to o pět zbraní (včetně těmi z EX) a o nové modely charakterů. Jenže se vůbec nehraje, tady vládne F.E.A.R. Combat. A pak jsou to maličkosti jako např., že se vrací laptopy a fax opět otravuje se zbytečným – “you have one new message”. Většina věcí se skutečně nedá považovat za nějakou řádnou novinku a to jsme se ještě nedostali ke grafice a zvukům.

Rozčarování z F.E.A.R. Combat

Tak jsem kvůli kompletizaci znalosti série F.E.A.R. a taky tak trochu kvůli vám, vrhnul do zkoušky multiplayerové verze F.E.A.R., která je k dispozici zcela zdarma! Stojí to za to? Na stránce joinfear.com si vyžádáte nový klíč vyplněním formuláře, ve kterém můžete i fakovat (od slova fake), jen ten e-mail ať je real. Poté si stáhnete asi 1,8 GB velkého klienta, což není zase tak veliký problém, protože naštěstí rychlost stahování je vysoká. Při instalaci vložíte svůj CD-Key který vám přišel na váš e-mail a můžete instalovat. Zamrzí, že je na joinfear.com k dispozici ještě starší verze, a tak si budete muset stáhnout i menší update soubor. Po spuštění hry si zvolíte nick a můžete jít hrát. K dispozici máte klasický výpis místností, které si můžete srovnat podle vašich přání – podle pingu, režimu hry, dokonce i podle ohledu Linux či Win verze. Upozorňuji, že zase tak moc hráčů F.E.A.R. Combat už v současné době nehraje, ale na někoho tam narazíte. Nejlepší je se dohodnout s kámošem. Režimy jsou klasické – DM, TDM, CTF, LMS a další. Zkusil jsem jen DM, připojení hry mi blokoval firewall, takže na tohle pozor. Multiplayerové hry mě nikdy moc nelákaly a nebavily, zaměřuji se vesměs jenom na single player, proto tady s dojmy z multiplayerů moc nepočítejte. Výjimkou jsou některá MMORPG a i to má většinou cenu jen když hrajete s někým známým. Na většině MP hrách mě štve zkrátka, že než se v tom budete jakžtakž orientovat, tak budete muset v oné hře strávit nejméně 100 hodin. Pak to jsou lidi, která jsou hovada a narazíte na spoustu cheaterů. Ani F.E.A.R. Combat nebyl výjimkou a to potvrdili i ostatní hráči, že jeden z hráčů je cheater. (docela teda nechápu, že tu je PunkBuster, ale tomuhle systému už nevěřím už od doby nesmyslného banu v ET, PB SUX!!!!) A navíc, když si hru dáváte s přehledem a v multiplayeru pochytáte za 1 minutu 50 killů, tak to na atraktivitě moc nepřidá. Do čeho bych tak s chutí v dnešní době šel je maximálně Left 4 Dead – ostatní MP hry mi vážně nemají co říct. Připadal jsem si zase jako totální lama, protože jsem byl v prvních minutách hry neustále mrtev a to i třeba jen po škrábnutí, zatímco já měl dost práce, abych dotyčného udolal svou střelbou. Lokace vám budou známy i ze hry, zde se objevují v jemných obměnách přizpůsobené multiplayeru. U Combatu jsem strávil půl hodiny a znechuceně odinstalovával, avšak za zkoušku nic nedáte a pokud vás baví mp hry, tak neváhejte. Taky je důležité si vybrat správnou místnost, mít trpělivost a taky trochu času. Tohle já všechno nemám :).

Tak tedy, datadisk vyšel v listopadu 2007, kdy už se vědělo, že Monolith kutí pořádný sequel. Tedy možná je tahle věc poněkud zbytečná. Rok 2007 a grafika zůstává beze změn, dokonce se objevují i menší chybky v grafice. Alespoň, že je tu možnost navolit vyšší rozlišení, tak tedy budiž, ale mohlo se alespoň NĚCO udělat. Dokonce se objevilo i několik bugů v hratelnosti, jeden tady máte ve speciálním rámečku a v počátcích hraní se mi dokonce záhadným způsobem zbláznilo ovládání. Hudba a zvuky samozřejmě rovněž beze změn. K tomu nemá cenu se více vyjadřovat. Už jsem pochválil, jak se mi líbí dabing Fettela?

Hru jsem teda, jak to může vypadat, pořádně zkritizoval, že to vypadá na nejhorší hru všech dob. Takže jsou hodnocení na datadisk PM oprávněné? Ano, jsou. Ode mě si zasluhuje ještě docela pěkných 54%. Ať už teda platí všechno, co jsem napsal rozhodně to s tím není takové, že by se to nedalo hrát apod. Je mnohem víc her, které jsou o 70% horší než tohle a to by v tom případě byl PM jednooký mezi slepými. Odehrává se to přeci jenom v prostředí skvělé střílečky a některé věci naštěstí nejdou změnit a zůstávají dobré jako dřív. Hrát se to dá a chvílema se můžete i slušně bavit, jenže z pohledu toho, jak F.E.A.R. byl dobrá hra se na to zkrátka musí koukat mnohem více kriticky. Hru s trochou trpělivostí dohrajete a brzy na ní zapomenete, což taky není na škodu. Jenže určitě se s takovým potenciálem dají vytvořit mnohem hezčí věci. Klady a zápory už nemá cenu vyjmenovávat, máte je tady vypsané všechny dopodrobna v recenzi. A pořád tedy uvažujete, že se do toho přeci jenom pustíte? Proč ne, ale je to spíš záležitost pro opravdové fanoušky a pro ty, co jim nechce nic uniknout. Kdyby tam aspoň ta Alma byla častěji. (tentokrát chipsy opravdu nic neznamenají)

LORDHELL.CZ uděluje 54%

Seknul jsem se?

  • GameRankings.com – 63,32%
  • Level –  6/10
  • Score – 49%

F.E.A.R. Perseus Mandate v pohybu

F.E.A.R. Perseus Mandate

Výrobce: TimeGate Studios
Vydavatel: Sierra Entertainment
Rok: 2007
Žánr: FPS
Multiplayer: Ano
HW nároky: CPU 3 GHz, 1024 MB RAM, 256 MB 3D karta
Podobné hry: F.E.A.R., Painkiller, Silent Hill, Max Payne, Half-Life
Verdikt: Poněkud zbytečný datadisk k famózní FPS s nedostatečně využitým potenciálem, který se na to dívá z jiného pohledu.

Klady
paralelní vyprávění příběhu, pořád je to F.E.A.R., nové zbraně, nemusíte vlastnit původní hru

Zápory
nuda, obtížnost, mizivé změny, absence děsu, stereotyp…

KOUPĚ HRY
WIKIPEDIE
OFIC. STRÁNKY

Sdílej:
0
Rádi bychom slyšeli váš názor, prosím komentujte.x