Faktor zjetí je zpět, nutno hned na začátek zdůraznit, že Aftermath není skutečně pro každého (opravdu vážně míněno), je to zkrátka nechuťárna, pro kterou musíte mít žaludek. Otázkou pak zůstává, proč se na takovýhle snímky vůbec dívat?
Je to složité, ale prosté – smrt je součástí života, před kterou utíkáme a zavíráme oči. Proto není snad horšího pohledu než na pure vyhřezlé vnitřnosti a pitvu v márnici. A vůbec už ne na živo. Svět je hnusnej, a proto není čas od času trefné si to připomenout. Třeba vás to dokáže utvrdit v tom, že se vlastně nemáte vůbec zle a je žádoucí si užívat každé vteřiny, kterou máme možnost tady trávit a být rádi za to, že nemusíte třeba práci v pitevně vykonávat. Takže snímek se točí kolem pitvy, takhle prosté to je, beze slov. Kam se na to hrabou rádoby horrory, které vyloženě nešetří brutalitou, ale tam vidíme, že to je jenom jako. Při tom stačí vidět něco, co není jenom jako a najednou vám to začne vadit. Ačkoliv to vlastně je jenom jako, bez rozdílu oproti třeba Texaskému masakru motorovou pilou, jen koncipovaný jinak, rozumíte? Ne, to vůbec nevadí. Neodpářeme tomu už ale na svou dobu skvělé efekty. Aftermath je zjetina od Nacho Cerdy ze Španělska. Proč pořád mám nutkání takovéhle filmy vyhledávat, mi zůstává záhadou, protože období, kdy jsem viděl hafo reálných nechutností, trošku cílně, už mi dávno skončilo a už nemíním s nimi trávit čas. Každopádně ještě chci dojet tu knihovnu, kterou mám tady uloženou ve složce “zjetiny” a utvrdit se v tom, že tyhle náročné snímky nejsou pro mě (ryzí paradox). To, co jsem hledal, jsem už našel ve Vase de Noces a to už nic nepřekoná. Má třeba Aftermath “to” v sobě? Ani moc ne, rozhodně to není vhodné, když máte… Co si nalhávám, tohle není vhodné za žádných okolností. Ono hrozně se to těžko hodnotí, natož o tom píše. Pitva tu je totiž ještě s přidanou hodnotou, nechám už na vaše domyšlení, co to obnáší. Vím, že jsou tu ještě větší nechuťárny. Chcete ještě nějakou radu? Carpe diem! A proboha nedívejte se na to. Nemá cenu to ani hodnotit, to prostě nejde a rovněž nevím jestli je to za 0 bodů nebo za ?. Na závěr se ptám, proč? Odpověď nenacházím, každopádně je mi jasné, co tím chtěl básník bez skrupulí říci. Berte to jako varování, že Aftermath z roku 1994 nemáte stahovat a hledat smysl života jinde. Nicméně až po dokoukání a dopsání jsem zjistil, že tenhle týpek stojí za úplně normálním horrorem s Rodenem, který jsem navíc viděl taky – The Abandoned…To je docela zajímavý zjištění, doporučuju všem si dát nejdřív The Abandoned a pak tohle nebo radši ne a počkejte si se mnou na The Conjuring 3. To uděláte nejlíp.
Bonus
The Awakening (1990)
Nedalo mi to a rozhodl jsem se sjet celou “trilogii”, už jenom díky tomu, že celé to dá dohromady hodinu. The Awakening je transcendentní výlet, který dává tušit, co Cerdà je za člověka… Herecké výkony nic moc, ale to nevadí. Každý by chtěl umět zastavit čas a nezávisle na něm se v něm pohybovat, dejme stranou, jak by to vlastně mohlo fungovat. Každopádně tohle je normální lehce stravitelný předkrm, po kterém následoval extrém Aftermath, co se vyklube z posledního Genesis se dozvím(e) záhy.
Genesis (1998)
No a že to jde se vyjadřovat i bez piteven! Vím, shock effect už sice není tak signifikantní, ale přesto se mi tahle melancholická a poetická vsuvka líbila. Sochy jsou určitým způsobem creepy, takže to chtělo nějaký upgrade. A já už mám pro jeden den zjetosti až až. Z téhle trojice rozhodně vychází Genesis nejlíp a v klidu vám jej doporučuji. Za mě by se vyšplhal na takovou sedmičku.
