1. „Second Sight“ – 6:07
2. „The Inner Road“ – 5:45
3. „In Nomine …“ – 5:04
4. „The Stringless Violin“ – 7:00
5. „Seven Lands Of Sin“ – 11:40
6. „Order Of Enlil“ – 4:19
7. „Sanctus Ignis“ – 4:07
8. „Panem Et Circences“ – 5:21
9. „Immigrant Song“ – 4:55
10. „Niflheim“ – 4:05

http://www.adagio-online.com/
http://en.wikipedia.org/wiki/Adagio_%28band%29

Už se vám někdy povedlo, že jste na hudební skupinu přišli jen pomocí coveru? Mně se to tedy stalo, projížděl jsem všechny wally na stránce http://www.truemetal.org/metalwallpaper/indexad.html a zaujal mě cover právě u Adagia. Pak už to šlo snadno a mile mě Adagio překvapilo.

Sanctus Ignis je shodou okolností jejich první album, ač by se mohlo zdát, že se jedná o death metal, není tomu tak. Adagio je neo-classical, progressive a symphonic metal, alespoň toto album je toho důkazem. Najdeme na něj opravdu melodické a symfonické prvky. Adagio pochází z Francie a jejich současné složení je takovéto: zpěv – Gus Monsanto, kytara – Stephan Forte, basy – Franck Hermanny, klávesy – Kevin Codfert, bubny – Eric Lébailly.

V tomto albu se nejvíce projevily neo-classical prvky než jak je tomu např. u dalších alb. Přeci jenom tu něco i z death metalu najdeme, Adagio využívá tzv. death grunts, ale tady pořád ne tolik jako je tomu např. u alba Dominate. Za tímto albem stojí samozřejmě Stephan Forte, dále – David Readman, Richard Andersson, Dirk Bruinberg a Franck Hermanny. Nejvíce se na albu podílel právě Stephan Forte.

Hned první skladba Second Sight vás může trochu oklamat death metalovým nádychem, ale pak je to energická skladba s na konci opravdu skvěle přidanými symfonickými prvky, které se jen tak nevidí. Poté následuje The Inner Road, který má působivý refrén. Další je skladba In Nomine…, ve které se na začátku dostanete do daleké historie a má některé opravdu skvělé symfonické prvky. Teď se připravte na tu nejlepší skladbu z celého alba, alespoň podle mého názoru – The Stringless Violin je famózní skladba, ze které mi naskakuje husí kůže. A úsek od 1:20 času do 2:00 jsem si prostě zamiloval, něco tak skvělého jsem už dlouho neslyšel. Tohle prostě musíte slyšet. Seven Lands Of Sin je takový výlet jinam, zavřete oči a poslouchejte. Order Of Enlil je další energická skladba, která vás připraví na další hitovku, podle které se jmenuje celé album – Sanctus Ignis. Je to skvělá skladba, ale na The Stringless Violin nemá. Panem Et Circenses mně také zaujala svou melodikou. A poslední dvě písničky jsou takovou třešničkou na závěr, dobré skladby, ale nikterak výrazné.

Zajímavé, proto, když najdete nějaký zajímavý wallpaper skupiny, o které nemáté žádné potuchy, zkuste si ji sehnat, třeba budete tak překvapeni jako já. Pokud máte rádi melodický metal a nebo tak trochu jiný metal, než na který jste zvyklí, zkuste to. Myslím si, že nebudete litovat.

HODNOCENÍ: 9/10