Zimní festival se blíží pomalu ke svému konci, na jednu stranu jsem ráda, protože už mě unavuje denně plnit ty samé úkoly dokola. V divadle nehodlají zapojit mozkové závity a vymyslet novou hru, a tak už tam na živáčka pomalu nenarazíte. Naštěstí kolem města pobíhá pořád dostatek lidí, a tak jsme se vydali i s jedním koulovat. To je celkem sranda, ale ta práce než člověk tu kouli udělá… jenže ten pocit, chrstnout tu ledovou věc někomu do tváře než zabíjet ty oživlé stromky nad slepičí osadou paní Matouškové, je k nezaplacení. Už jsem taky přežraná z těch “sněz co nejvíc” soutěží. Teď, abych byla aspoň měsíc doma než zase vyrazím vyzabíjet tucet obrů do Trollshaws. Ale k něčemu to přeci bylo jenom dobré, nejen, že jsem si přidala další dva koníčky do své stáje, ale dokonce i svého prvního bojového koně, kterého asi využiju až mnohem později. Rovněž jsem dostala hezký rám na svůj portrét. Už se mi nechce nic víc psát, protože jsem hrozně unavená. Nevím, jak to může Triss a Angelínu pořád bavit, potkala jsem je pomalu víckrát než toho trpaslíka, který na mě neustále ukazuje “fap move”.

Sdílej:
0
Rádi bychom slyšeli váš názor, prosím komentujte.x