Když jsem dorazil do milníku, který mě měl odpíchnout do sfér mého vrcholového činu v podobě dosažení 100. levelu, myslel jsem si, že tím to pro mě tak trochu končí. Sice jsem ještě neměl kvůli mé „nemoci“ doexplorovány nějaké ty zbylé kontinenty v Draenoru, které jsem musel i tak odsunout, protože se po vrcholu otevřelo nečekaně mnoho nových možností, začínám tomu všemu pomalu přicházet na kloub. Ba naopak jsem skoro v šoku! Pro zaryté WoWkaře je tento post silně úsměvný až tragikomický, pro normální čtenáře nepochopitelný, ale tento blog je pro zjetce a ty musejí po tomhle několikaletém výplachu být na tohle zvyklí!

WoW level 100

Endgame?!

A tak to asi mělo být, musíte toho dosáhnout, abyste poznali… Najednou jsem si nevědomky uvědomil, že mě hra nutí se do ní se vracet nečekaně mnohem častěji než za dob běžného levelování! To byl šok, najedou jsem si uvědomil, hele jsou 3 ráno, to se mi otevřely nový daily questy a potřebné Apexis questy pro lítání v Draenoru, což je asi můj nynější cíl… jenže se to musí dávkovat. Celá dovolená padla na WoW a to jsem si „střihnul“ skoro další nonstop, když jsem vypínal WoW v 6 ráno. Takže jo, dám pár dungů, zaběhnu si dodělat leatherworking a co si zajít pro nějakou tu award v SW na daily? Teď mě nemůže nic ohrozit. Dokonce jsem pochopil i ten systém item levelů, ačkoliv se nemůžu pořád zbavit toho, že díky Ashranu se z toho stala trošku nepodstatná věc. No a pak jsem si zase říkal, sakra vždyť já bych bych si pak mohl dodělat toho Bearnarda (alt), abych se mohl doplňovat s nevyužitými polotovary z garrisonu! A najednou se nacházím v situaci, kdy si říkám, že tohle jen tak neskončí. 100vka zkrátka otevírá další možnosti a rozhodně se nedá říct, že byste měli hotovo a ani já si to říct nemůžu a myslím si, že i poté, co projdu nějaké ty osobní resty a budu si lítat v Draenoru (snad), tak mě pořád něco bude do toho WoW táhnout.

King Wrynn in Garrison

Level 100

Na honbu za equipem jsem taky nadával a nejsem z toho úplně nadšený ani teď, ale jedna věc se tomu upřít nedá – je to pořádný hnací motor, proč pokračovat dál a tím rovněž nastává nové levelování, protože na levelu 100 je to pořád, jak někde na levelu 90. Z garrisonu se stala doslova pevnost a navštívil ji samotný král Wrynn, objevily se nové daily, nové možnosti upgradu budov a já začal trávit další hodiny u mě v pevnosti. A to jsem ještě neměl doky! Zkrátka – poslat followery na mise, nabrat „udělání-možné“ daily, rozdělit work orders, sesbírat kytky, nakutat rudu, zajít „tamnout“ nějaký ty draenorský potvory, no ježišmarjá! A pak hurá do…

Ashran chill

Ashranu

Já jako fanatický odpůrce bojů PvP jsem opravdu přistupoval k Ashranu s nedůvěrou, ale nedá se tomu utéct, pokud tedy budete chtít hrát dál. A při tom stačí jen málo, stačí „protrpět“ jen pár hodin, mít krapet štěstí a pak se budete i tak do Ashranu rádi vracet. Ať si říká každý o Ashranu, co chce, já to kvituju. Je to opravdu skvělá možnost, jak si užít PvP, nabrat skoro zadarmo equip a pomalu nehnout ani prstem. Má to samozřejmě dvě strany mince, ale ve výsledku se mi tento výtvor od Blizzardu líbí, ono by to ani jinak nešlo, kdybyste chtěli a navíc sólo pokračovat, akorát je tu pak problém v tom, že skoro každý má equip z Ashranu…

Absolvoval jsem několik BattleGroundů, ale docela nechápu jejich smysl, protože odměna za ně není ani zdaleka taková, která se rovná Ashranu. Oproti Ashranu, kde se mi zdá, že je lehká převaha ve vítězství Aliance (nebo jsem měl štěstí), tak v ostatních BG je to vážně bída. Neříkám, že já jsem taky nebyl jeden z aktorů našich proher, ale prošel jsem asi 6 BG z Group Finderu a všechny jsme drtivě s Hordou prohráli. Naprostý chaos, i když je fakt, že tady Blizz by mohl více naznačit pro absolutní neznalce, co dělat. Protože i když tam byl třeba nějaký souboj o vlajku, stejně každý stál ve středu mapy a snažil se nasbírat nesmyslný počet Honor Pointů.

Z Ashranu jsem měl ze začátku podobné pocity, po vchodu tam se na mě vyrojilo několik otazníků a neustále jsem byl portován do Stormshieldu. Pak jsem počkal a byl jsem tam. Vůbec jsem nechápal, co mám dělat, ale to je poprvé… Zkrátka jsem šel za tou bandou, několikrát umřel a dostal jsem nějaký body, dokonce se povedlo udělat i pár questů, měl jsem i štěstí na skvělé modré truhly z Horďáckého bosse a hle už jsem měl 245k HP (zdraví)… Což byl i oproti dle mých slušných nějakých 163k HP z dokončení questů v Nagrandu docela dost znatelný rozdíl (hlavně u těch Apexis eventů).

Najednou mě to do toho Ashranu lákalo dřív než na dungy a na další věci. A tak jsem v něm pomalu strávil víkend a byl trpělivý, protože sice i když to jde opravdu skutečně rychle, tak přeci jenom nějakou tu hoďku to sežere než budete mít nějakých 2.500 Honor Pointů pro koupi jednoho kousku z equipu a to nemluvím o Conquest bodech, ty sice jdou docela po velkých počtech najednou, ale mnohem pomaleji.

Jenže jsem si to užíval, ale zjistil jsem, že bez lídra to nejde. S lídrem to je bomba. A to jsem nenarazil na žádného blbce, divil jsem se kolik z nich to zvládá, já bych rozhodně na to neměl. Lidi se sami ptají, kdo je lídr… ono jde ve výsledku jen o to se držet, co nejvíc pohromadě a to se bez uspořádání a řečení, kam jít, nedá – horší je to, když i tak se nedají lidi dohromady. A když se daří, je to nádhera, dost důležitým faktorem je i přítomnost healerů ve skupině – ti činí dost důležitý aspekt a pokud jsou šikovní, druhá frakce nemá skoro šanci.

Takže udělat pár eventů, díky tomu si časem nasbírat Conquest Points a pak se zase vrhnout na obsazování vlajek a hlavně nejlepší je to, když se povede zabít bosse nepřátelské frakce, za to je modrá truhla, která obsahuje skvělý equip item! Takže ušetříte cenné Honor a Conquest body a někdy se povede i lootnout rare! To je prostě pecka a i zábava. A to nemluvím, kolik achievementů jsem nasbíral, naučil jsem se nové věci do slovníka jako flag, push a XR..

Docela se stydím za to, že jsem s tím Ashranem vlastně nechtěl ani počítat a nasbírat si equip (kolem lvl 650) v Tanaanu, do kterého bych se upřímně asi ani bez Ashranu nepodíval. Sice jsem tam pořád platnej asi jako mrtvýmu zimník, ale snažím se už mnohem více zapojovat, i když někde pořád nevím, co se po mně chce. Jinde se zase aktivně snažím dopomoci ve výhře v eventu a u soubojů v XR a jinde už jenom nestojím jak „Y“, ale i přihodím několik „pěstí zuřivosti“, hodně se snažím rozdmýchat to „vlnou chi“ a nebo si „přihřát polívčičku“ blesky, ale s mým equipem a nulovým skillem to nikdy na pořádné DPS boje nikdy nebude, ale co – „casual noobing“ však. Hlavně, že to člověka baví a není ani přítěží…

Ashran je zkrátka pro rychlé hnutí se dál nezbytnost, už při mém nasbíraném prvním equipu z Ashranu jsem měl už dostatečnou HP na to, abych dokázal celkem bez obtíží zabít lvl 100 creepy z Apexis eventů. Bylo to neskutečně lehké oproti tomu jaké jsem měl problémy ze začátku, jako bych se vrátil do Pandarie s mou OP postavou. To jsem zvědav, co s Draenorem zase provede Legion.

Ještě nemám úplně kompletní equip na 700. levelu, ale už si konečně můžu troufnout na Tanaan a na nyní chtěný bod v podobě létání, poněvadž jsem tam narazil i na dost lidí s menším počtem bodů zdraví. I když vím, že čím více prouž… HP, tím mnohem snazší postup dál. Ale nevidím v tom problém, pak holt to bude jen delší a člověk si bude moct zakoupit v Ashranu equip z mnohem hůř dosažitelných Conquest Pointů, ale to je v pořádku. Aspoň třeba budu už moci jít nějaké ty dungy a třeba získat nějaký equip tam (wink, wink).

FullMoon WoW

Současnost

Ashran asi taky přidal na obrátkách, a tak už Vám stačí na slušný equip takový 2 bitvy, což je paráda. Samozřejmě, že to je jen vrchol ledovce a já samozřejmě sním o 600k HP a 750 item levelech, ale to bych už asi mohl fláknout s prací a být napojen na hadičkách konstantně, už takhle jsem se do toho překvapivě zažral až moc. Sakra, já vám tu závislost fakt nežeru, i když už zarážející je i to, že píšu po letech post a zase o WoW. Prostě, že já se do toho nechal naverbovat.

Už jsem jakžtakž spokojen s equipem a teď chci hlavně, co nejrychleji lítat, doky už mám a můžu posílat lodě na mise, zatraceně to už nebudu stíhat vůbec nic. Pak příjde čas na dungy… ale kdy přijde čas na to pozvolné hraní, co? Achievementy ale nepočkaj… což o to, blog klidně počká, ale já tu věčně nebudu! A na „DELETE“ nemám.