Chtěl jsem začít tuto recenzi superlativy, ale udržel jsem se. Dojem z čerstvě dohrané a čerstvě vydané epizody avšak ještě nedozněl, ba naopak mi stále ještě echoisticky zní v hlavě. Je těžké psát recenzi na hry jako je TWD, kde je příběh primární složkou hry. Ani já si nekazím zážitek čtením Twitterů, sledováním trailerů či čtením recenzí, ale každý moudrý recenzent napíše pozor na spoilery. Já to ani psát nemusím, protože na blozích by to mělo být jedno, ale i tak vám v žádném případě zážitek kazit nebudu a proto spoilery budou minimální, tedy žádné, není se čeho bát. Fatálního se vážně nic nedovíte, když tak mi můžete potom napsat rozhořčený komentář.

TWD je tak známá série, že by každý správný hráč už by měl mít dohráno, ale nevadí. Začínáme tam, kde jsme minule skončili, ano v té divočině, kde jste se mohli cítit jako na Omaha Beach v roce 44. A nic nedává náznak tomu, že by tomu mělo být nadále jinak, jak se říká z bláta do louže, ale tak už to ve světě plném „walkerů“ chodí. Tedy, nic nového, hlavní je soustředit na lidi kolem, to vás bude trápit mnohem víc než nějaké zombie. Však už to znáte, zase zde budete i pět minut poté, přemýšlet nad tím, co si o tom ten a ten charakter myslí. Neodpustím si to, že řeknu, že Jane mě velmi potěšila, už v minulé epizodě jsem věděl, že se z ní vyklube sympaťanda, fešanda a kdo ví, co ještě a doufám, že… Fakt těžké, toto. No, nic. Teda nic, brečel jsem jak želva! No, vážně, ale kvůli tomu, jak vidíte dle hodnocení, nevynáším epizodu do nebes. Z toho už jsem vyrostl, důvod je v tom, že nám Telltale konečně naservírovalo epizodu, tak nejlépe, jak mohli. A na výsledku a herním „vtažení“ je to setsakramentsky znát a to si můžete lamentovat, jak chcete. Málokterá hra (a v tomto důchodcovském věku) mě dokáže vtáhnout natolik, že přestanu vnímat čas a sžiju se naprosto s Clementine. Telltale zkrátka ukazuje, jak to jde a je mi jedno, že si hateři stěžují, že to není hra, ale film. Jde o ten pocit, DAO, Mass Effect to taky byly takové „road show“, která mě dostaly do extáze napoprvé, ale věřím, že kdybych to hrál podruhé, tak už to taková sláva nebude, ale co. Vždyť je jedno jestli to má znovuhratelnost, jak Rogue Warrior. Je škoda, že Telltale si nedává „víc záležet“ i jinde. Je to vidět. Ono, není se čemu divit, to jsou Game of Thrones, Borderlands, The Wolf Among Us, to se prostě nedá stíhat. Já to znám, měli by se na to vybodnout a zkrátka dělat to všechno klidně i pomalu, ale pořádně. Ta péče je poté vidět. Díky tomu tedy jsem se i dostal k tomu, že jsem úplně vypustil jako zápor délku epizody, což by byl asi jediný mínus této epizody. A ne, že by to bylo výjimečně dlouhé, to ne, ale protože má člověk z toho po dohrání dobrý pocit, hra na to nechtěně neupozorní! Dohrání mi trvalo asi hodinu čtyřicet – málo, ale hodně, ať to zní sebedivněji. Rovněž se pomalu projevuje nedostatek enginu, bug, kdy se mi zase neobjevily výsledkové procentuální tabulky by tolik nevadilo, ale ten „knife kill out of a head“, to se nedalo přehlédnout, ale možná to je jen u mě. Chtělo by to trošku vyleštit. Sic je to fajn, dokáže to vykouzlit na některých místech i krásnou scenérii hodnou zastavení se, ale i tak by bodl už do třetí sezóny nějaký menší facelift.

Ale to je vše, zbytek se musí opravdu psát v superlativech. TWD opět dokázalo svou sílu, jak už jsem zmínil – vtáhnout do děje, vyvolat pro hru nečekané emoce, být neustále v napětí, mít dobrý pocit z dobře odvedené práce a při tom to dokáže hra na takovém malém jevišti. Vážně perfektní atmosféra a musím pochválit i hudbu, která dokázala v těch správných chvílích dát vědět, že se bude dít něco nepěkného (o to lepší, že jsem ji poslouchal ve sluchátkách).

Zkrátka tohle se povedlo, nemá cenu mluvit, jakou má tahle hra sílu, to už víme, ale je fakt potěšující, že ani na poněkolikáte to nepřestává být pořád tak dobré, jako když jsme začali hrát první epizodu téhle zombie ságy. Pořád je to dobře rozjetá opera, jejíž árie je tentokrát snad nejlepší vůbec. Co se týče druhé sezóny, tak věřte, že máte před sebou nejlepší epizodu, ne-li vůbec, protože takhle jsem nadšen ještě nebyl. Teď nám zbývá jen se mučit očekáváním páté epizody, která nám ty hlavní otázky snad zodpoví a nechá nás ve větším klidu čekat na další sezóny. Však Bauer se taky vrátí. Věřme, že další epizoda dokáže přeskočit perfekcionismus té aktuální a to, jak u Jacka, tak u Clem. A osobní poznámka – „začni číst komix“.
KNEE STRIKE!

The Walking Dead Amid The Ruins