V pátek 22.8., jsem kupodivu už po týdnu podniknul další “výletní” akci. A to do matičky všech našich měst, ale ne za účelem toho, že bych se šel podívat na Staromák, Karlák, Prašnou bránu a další památky v naší stověžaté Praze. Naším cílem byly restaurační zařízení. Za účelem rozhodně nebylo se ožrat do němoty! Před cestou poledním vlakem jsem si ještě, tak trošku vlastní vinou, málem přivodil infarkt tím, že jsem si užil pěší túru kolem 20 km a měl jsem, co dělat, abych vlak před tou 12. stihnul.
Cesta vlakem byla opět příjemná. Jediné, co mi vadilo byl přístup průvodčích. Hlavně u nás na vesnici, kde nás málem okradli o 50,- “kronen” a navíc nám vysvětlili, že musíme přestupovat. Při tom vlak jel rovnou do Prahy, no holt se člověk musí spoléhat na intuici a na jízdní řád, který snad kecat nebude.
Následovala cesta metrem na Václavák! A jde se do Výtopny. Výtopna je vlastně jen obyčejná restaurace, ale díky jednomu chytrému nápadu, vzatého snad z Kulového blesku, se z toho stala vyhlášená restaurace, kde se bez rezervace snad ani nedostanete. Prostředí je samozřejmě velice luxusní a laděno do železničního hávu, vhodné hlavně pro děti. Ti budou nadšení a vy taky, až vám přijede po kolejích vynikající vychlazený Mušketýrek nefiltrovaný, mašinky jich utáhnou víc jak 12! Nápad je to bezesporu skvělý, zřejmě taky dal dost práce, ale skýtá to několik problémů. Vlaky jednou začaly sami od sebe couvat, naštěstí je po ruce technik. Rovněž pokud si včas nevezmete náklad, tak vám hrozí, že vám zkrátka ujede. Což se stalo dvěma stolům v naší řadě, bezpochyby ale je to velmi humorná situace. Proto si vláček rychle vyfoťte a odeberte zboží :). Jinak jste v Praze, takže počítejte s 50,- za pivko a 120,- za klobásu (která ale nebyla vůbec špatná a docela i nasytila). Jo a jídlo vlaky nevozí, což je snad pochopitelné. Efekt nadšení, ale netrvá věčně, po pár projetých vagónků, už vás bude více zajímat hlavně vychlazený mok na stole, ale i tak dojem z příjemného prostředí nevyprchá. Výtopnu tedy na návštěvu doporučuji, hlavně pro ty, co tu ještě nebyli. Navíc jsou tu i luxusní wc.
Václavák je… zkrátka Václavák. Bordel, cizinci, všude samá policie, něco tam snad i hořelo… škoda, že se mi vybil telefon a my jsme se tak trošku ztratili ve víru ulic a nemohli najít onu Křemencovou. Ano, jako další a původně poslední zastávka byla vyhlášená hospoda U Fleků.
Zastavili jsme se shodou okolností U Medvídků, kde mají tankový Budvárek. Ten teda moc nemusím, ale tenhle byl nepřekvapivě vynikající. Ochutnali jsme 12° světlou a tmavou a museli vyrazit dál, abychom ještě zvládli pár “flekovských”.
Zabloudili jsme i na nábřeží, kde si vychutnali překrásný pohled na hrad a na Petřín… a pak konečně dorazili na místo. Flekovské bylo jako med, nasázel jsem tam bohužel jenom tři. Flekovský guláš nebyl taky tak úplně v plánu, ale je tak dobrý, že nebyla zkrátka jiná volba. Škoda, že se tak často vnucují s Becherovkou a že si všímají převážně cizinců, ale tak jasné… Čas plyne jako voda a brzo nadešel čas vyrazit domů, ale i tak výlet stál za to. A já se těším na další k Pinkasům.
