Joo… sladký 70., tak už vím, kde všichni vzali inspiraci jezdit na fichtlech a dělat zabijačky. Galabru, Morricone, Les Charlots… Velký bazar jsem měl jako malý rád, ačkoliv si teď vůbec nejsem jistý, jestli jsem ho někdy viděl celý. Možná, že jo, proto jsem si ho chtěl zopakovat, když to zrovna dávali v televizi. Je sice pravda, že ten duch té doby trošku vyprchal, ale i tak ta bezstarostnost, humor a hlavně trefná myšlenka se nikam neztratila. Z filmu prostě čiší pohoda i bez toho aniž byste se museli pouštět do nějakých zbytečných myšlenkových toků. Potěší samozřejmě Michel Galabru nebo Serrault (kterého mám nejradši v Kleci bláznů). Nejvíc památný je začátek se vstáváním, nevím, proč mi tak utkvěl v paměti. Cinzano, kafíčko… I to prostředí sídlišť sedí, proč bychom se s tím měli tak ztotožňovat, jen ty supermarkety, to tady takhle nefrčelo. Je to klasika, které nemá cenu něco vytýkat, jen se usadit, dát si aperitivek a užívat si to – a funguje to i po padesáti letech. Nemáte větší sklenici? Z Les Charlots (Bažanti) série znám snad jen tento snímek, za což se stydím a určitě na to přijde řeč, protože je fajn se vracet k těmhle oldies komediím, ať už si o nich dneska myslíte cokoliv, tak jsou to věci, který dneska už nikdo nenatočí. A btw. některé nápady se zlodějinou v supermarketu jsou vyloženě chytré.

HODNOCENÍ

7/10

Sdílej:
0
Rádi bychom slyšeli váš názor, prosím komentujte.x
()
x