{

"All that's left now is to tell you about that last night."

Nepočítal jsem s tím, že mou první letošní dohranou hru bude právě What Remains of Edith Finch (dále jen Edith), tipoval jsem to na CyberPunk, ale ten je nutné vychutnávat velkými doušky, to u Edith neplatí, protože vám nedá tu možnost, naopak je dost možné, že to bude na jeden zátah. 

What Remains of Edith Finch

První, co byste si měli rozmyslet je, zda se chcete ponořit do čisté deprese…. Edith rozhodně není veselá hra, i když první dojem ve vás může takový pocit vyvolat, protože až poprvé uzříte rodný dům Finchových, tak to vypadá, jak z nějaké pohádky. Z takového omylu vás rychle vyvede stresující začátek a monolog o tom, jak se k návratu do “prokletého” domu, Edith dostala.

What Remains of Edith Finch

Za Edith stojí Annapurna Interactive, což je je kolektiv celkem zvučných jmen a videoherních veteránů, od kterých jste možná vyhypování na hodně zajímavě vypadající 12 Minutes a vývojáři z Giant Sparrow, kteří mají za sebou jen The Unfinished Swan (kterou jsem shodou okolností taky hrál, ale bohužel nevydržel u ní až do konce – ale díky ní jsem aspoň z části věděl do čeho jdu). Jedná se o netradiční walking simulator, kde budete minimálně interagovat, ale hlavně se imerzivně dostávat do roli Edith a vychutnávat si hodně originální melancholický příběh, spojený s procházením atmosférických částí tajemného domu na ostrově u Washingtonu. 

What Remains of Edith Finch

Ještě nutno podotknout, že ocejchování Edith jako walking simulator je docela zavádějící, protože si užijete atypické skoro až minihry, s jejichž pomocí budete získávat ucelenější obraz, o co vlastně jde. Není žádným spoilerem, že se vše točí kolem prokletí rodu Finchových, kteří jaksi umírají za nestandardních okolností a to ještě někdy v extrémně raném věku – ze začátku se nebudete orientovat v tom, kdo je váš děda, strýc… Avšak věřte, že na konci hry budete mít rodokmen Finchových v malíku. Nebudu samozřejmě říkat, co každého Finche provází za neveselý osud, ale občas budete opravdu ve slušné depresi. 

What Remains of Edith Finch

Byl jsem překvapen, že takový Gone Home vyšel až po Edith, ten jsem si hodně užil a Edith jsem měl v merku už dlouho. Vůbec mám k walking simulátorům kladný vztah, takovou Dear Esther jsem rozehrával kvůli její atmosféře dost často. Jediné, co mě moc nezaujalo bylo Everybody’s Gone to the Rapture, ale tam to bylo primárně tím, že jsem měl nějaký bug, kdy jsem se zkrátka dostal dál, aniž by se mi “nabídla” možnost jít dál.

What Remains of Edith Finch

Audiovizuálně se rovněž jedná o velmi povedený kousek a to s ohledem k tomu, že je rok výroby 2017… To nejhlavnější je celkový pocit a ten byl vynikající, překvapivě se mi hnaly na konci hry slzy do očí a měl jsem co dělat, abych je udržel – tohle je vždycky pro mě záruka unikátní hry. Příběh a výsledný pocit ze hry se moc neliší od našeho reálného života, ale být Finchem bych tedy nechtěl, nicméně mít takový pokoj jako Lewis, kdo by jej nebral! Takže směle do toho, nezabere to ani dvě hodiny, výsledek vás ohromí jako u tříáčkové hry, akorát bacha na tu depresi, ale to k životu prostě patří. A já chci více takových her, mám pocit, že se dočkám už brzy podobného zážitku u 12 minutes. Smekám.

What Remains of Edith Finch

Hodnocení

9/10

Sdílej:
0
Rádi bychom slyšeli váš názor, prosím komentujte.x
()
x